Čes. stomatol. Prakt. zub. lék. (Czech Dental Journal) 2013; 113(4): 104-111 | DOI: 10.51479/cspzl.2013.022

Mikrobiální osídlení rozštěpové štěrbiny

W. Urbanová1,*, M. Koťová1, E. Leamerová2, J. Dvořáková2, M. Tomášková3
1 Stomatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Oddělení ortodoncie a rozštěpových vad, Praha
2 Klinika plastické chirurgie 3. LF UK a FNKV, Praha
3 Studentka 3. LF UK, obor Dentální hygienistka, Praha

Úvod: Základem terapie obličejových rozštěpů je chirurgická rekonstrukce měkkých a tvrdých tkání střední obličejové etáže a funkční rehabilitace pacienta. Na chirurgický léčebný protokol navazuje ortodontická, foniatrická, logopedická a stomatologická terapie, pacient je pravidelně vyšetřován na otorinolaryngologii a na jiných odděleních podle aktuální potřeby. Po operaci rozštěpu horního rtu a uzávěru patra v prvním roce věku pacienta rozštěpová štěrbina v místě vestibula a alveolárního výběžku perzistuje ve formě oronazální komunikace. Rekonstrukce rozštěpu alveolárního výběžku je indikována až kolem devátého roku života pacienta, její načasování určuje ortodontista podle stadia vývoje kořene stálého špičáku v místě rozštěpové štěrbiny. Členitý povrch slizničních záhybů v místě perzistujícího rozštěpového defektu je však optimálním prostředím pro množení bakterií. Přesto údaje o mikrobiálním osídlení rozštěpové štěrbiny a jeho dopad na pooperační hojení v literatuře chybí.

Cíl práce: Cílem výzkumu je zjištění mikrobiálního osídlení perzistující rozštěpové štěrbiny před chirurgickou rekonstrukcí alveolárního výběžku.

Materiál a metodika: Dvaceti pacientům, u kterých byla indikována chirurgická rekonstrukce alveolárního výběžku, byl před operací proveden výtěr z rozštěpové štěrbiny, nosu a krku.

Výsledky: U dvanácti pacientů ze souboru byla alespoň v jednom z výtěrů nalezena patogenní mikroflóra. Šest vyšetřovaných jedinců mělo pozitivní stěr pouze z rozštěpové štěrbiny. Mezi nalezené bakterie v rozštěpové dehiscenci patřily Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis a Pseudomonas aeruginosa.

Závěr: Je nezbytné zvážit klinický dopad latentní infekce a výskytu potenciálních patogenů v rozštěpové štěrbině na pooperační stav a na výskyt pooperačních komplikací. Prospektivní studie zahrnující výtěry z rozštěpové štěrbiny a detailní monitorování pooperačního stavu spolu se sledováním kvantity hojící se doplněné kostní tkáně je nutná.

Klíčová slova: rozštěpová štěrbina; mikrobiální osídlení; oronazální komunikace

Microbial Colonization of the Cleft

Introduction: Surgical reconstruction of soft and hard tissues of the middle face and functional rehabilitation are keystones of the treatment of facial clefts. The surgical treatment is followed by orthodontic, phoniatric and dental treatment, also speech therapy is indicated. The patient is further regularly treated at otorhinolaryngology and at the other departments as needed. After primary surgery of the clefted upper lip and palate closure during the first year of the patient's live the cleft defect of the vestibule and alveolar process persists as oronasal fistula. The reconstruction of clefted alveolar ridge is indicated around ninth year of life, orthodontist determines the timing according to the developmental stage of the permanent canine on the cleft side. The rugged surface of the mucosal folds inside the cleft defect creates the optimal environment for bacterial growth. Nevertheless, data on microbial colonization of the persistent cleft gap and its impact on postoperative wound healing in the literature are lacking.

Aim: The aim of this research is to determine microbial colonization of the persistent cleft gap before surgical reconstruction of the alveolar process.

Material and Methods: In twenty patients who were scheduled for surgical reconstruction of the clefted alveolar ridge, the swabs from the cleft gap, nose and throat were taken before surgery was performed.

Results: In twelve patients from the tested group in at least one of the swabs pathogenic microorganisms were found. Six examined patients had positive result only from the cleft fissure. Among the bacteria found in the cleft dehiscence were Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis and Pseudomonas aeruginosa.

Conclusion: It is necessary to consider the clinical impact of latent infection and the occurrence of potential pathogens in the oronasal fisstulae on the healing and on the incidence of postoperative complications. Prospective study including swabs from cleft defect and detailed postoperative monitoring along with control of the quantity of supplemented healing bone is needed.

Keywords: cleft; microbial population; oronasal fistula

Zveřejněno: 1. prosinec 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Urbanová W, Koťová M, Leamerová E, Dvořáková J, Tomášková M. Mikrobiální osídlení rozštěpové štěrbiny. Čes. stomatol. Prakt. zub. lék. 2013;113(4):104-111. doi: 10.51479/cspzl.2013.022.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Abyholm, F. E., Borchgrevink, H. H., Eskeland, G.: Palatal fistulae following cleft palate surgery. Scand. J. Plast. Reconstr. Surg., roč. 13, 1979, č. 2, s. 295-300. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Almasri, M.: Reconstruction of the alveolar cleft: effect of preoperative extraction of deciduous teeth at the sites of clefts on the incidence of postoperative complications. Br. J. Oral. Maxillofac. Surg., roč. 50, 2012, č. 2, s. 154-156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Amland, P. F., Andenaes, K., Samdal, F., Lingaas, E., Sandsmark, M., Abyholm, F., Giercksky, K. E.: A prospective, double-blind, placebo-controlled trial of a single dose of azithromycin on post-operative wound infections in plastic surgery. Plast. Reconstr. Surg., roč. 96, 1995, č. 6, s. 1378-1383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Arief, E. M., Mohamed, Z., Idris, F. M.: Study of viridans streptococci and staphylococcus species in cleft lip and palate patients before and after surgery. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 42, 2005, č. 3, s. 277-279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Arosarena, O. A.: Cleft lip and palate. Otolaryngol. Clin. North. Am., roč. 40, 2007, č. 1, s. 27-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Brennan, P. A., Markus, A. F., Flood, T. R., Downie, I. P., Uppal, R.: Do oral flora colonize the nasal floor of patients with oronasal fistulae? Cleft Palate Craniofac. J., roč. 38, 2001, č. 4, s. 399-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Brennan, P. A., Willy, P., Anand, R., Markus, A. F.: Colonization of the cleft nasal floor by anaerobic oral flora in patients with oronasal fistulae. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 40, 2003, č. 4, s. 431-432. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Bureau, S., Penko, M., McFadden, L.: Speech outcome after closure of oronasal fistulas with bone grafts. J. Oral. Maxillofac. Surg., roč. 59, 2001, č. 12, s. 1408-1414. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Cocco, J. F., Antonetti, J. W., Burns, J. L., Heggers, J. P., Blackwell, S. J.: Characterization of the nasal, sublingual, and oropharyngeal mucosa microbiota in cleft lip and palate individuals before and after surgical repair. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 47, 2010, č. 2, s. 151-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Dowd, S. E., Delton Hanson, J., Rees, E., Wolcott, R. D., Zischau, A. M., et al: Survey of fungi and yeast in polymicrobial infections in chronic wounds. J. Wound Care, roč. 20, 2011, č. 1, s. 40-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Dušková, M. Pokroky v sekundární léčbě nemocných s rozštěpem. 1. vyd. Hradec Králové: Olga Čermáková, 2007.
  12. Eufinger, H., Machtens, E. Microsurgical tissue transfer for rehabilitation of the patient with cleft lip and palate. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 39, 2002, č. 5, s. 560-567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Emory, R. E. Jr., Clay, R. P., Bite, U., Jackson, I. T.: Fistula formation and repair after palatal closure: an institutional perspective. Plast. Reconstr. Surg., roč. 99, 1997, č. 6, s. 1535-1538. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Hupkens, P., Lauret, G., Dubelaar, I., Hartman, E., Spauwen, P.: Prevention of wound dehiscence in palatal surgery by preoperative identification of group A Streptococcus and Staphylococcus aureus. Eur. J. Plast. Surg., 2007, č. 29, s. 321-325. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Chuo, C. B., Timmons, M. J.: The bacteriology of children before primary cleft lip and palate surgery. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 42, 2005, č. 3, s. 272-276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Jolleys, A., Savage, J.: Healing defects in cleft palate surgery - the role of infection. Brit. J. Plast. Surg., 1963, č. 16, s. 134-139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Marsh, P., Martin, M.: Oral microbiology. 33rd ed. London, Chapman & Hall, 1992. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Meazzini, M. C., Bozzetti, A., Brusati, R., Mazzoleni, F., Garattini, G., Felisati, G., Lalatta, F., Rezzinico, A.: Craniofacial anomalies: surgical-orthodontic management. Bologna, Edizioni Martina, 2011.
  19. Mercer, N. S.: The use of preoperative swabs in cleft lip and palate repair. Br. J. Plast. Surg., roč. 55, 2002, č. 2, s. 176-177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Mombelli, A., Brägger, U., Lang, N. P.: Microbiota associated with residual clefts and neighboring teeth in patients with cleft lip, alveolus, and palate. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 29, 1992, č. 5, s. 463-469. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Murphy, T. C., Willmot, D. R.: Image analysis of oronasal fistulas in cleft palate patients acquired with an intraoral camera. Plast. Reconstr. Surg., roč. 115, 2005, č. 1, s. 31-37. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Mÿburgh, H. P., Bütow, K. W.: Cleft soft palate reconstruction: prospective study on infection and antibiotics. Int. J. Oral. Maxillofac. Surg., roč. 38, 2009, č. 9, s. 928-932. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Narinesingh, S. P., Whitby, D. J., Davenport, P. J.: Moraxella catarrhalis: an unrecognized pathogen of the oral cavity? Cleft Palate Craniofac. J., roč. 48, 2011, č. 4, s. 462-464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Rawashdeh, M. A., Ayesh, J. A., Darwazeh, A. M.: Oral candidal colonization in cleft patients as a function of age, gender, surgery, type of cleft, and oral health. J. Oral Maxillofac. Surg., roč. 69, 2011, č. 4, s. 1207-1213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Rennie, A., Treharne, L. J., Richard, B.: Throat swabs taken on the operating table prior to cleft palate repair and their relevance to outcome: a prospective study. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 46, 2009, č. 3, s. 275-279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Schuster, G. S.: Oral microbiology and infectious disease. 3rd ed. Philadelphia, Decker, 1990.
  27. Smyth, A. G., Knepil, G. J.: Prophylactic antibiotics and surgery for primary clefts. Br. J. Oral. Maxillofac. Surg., roč. 46, 2008, č. 2, s. 107-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Švestková, S.: Přínos mokré terapie v léčbě ran. Medical tribune, roč. 8, 2012, č. 4, s. 2.
  29. Thomas, G. P., Sibley, J., Goodacre, T. E., Cadier, M. M.: The value of microbiological screening in cleft lip and palate surgery. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 49, 2012, č. 6, s. 708-713. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Thurzo, A.: Aktivátory v ortodoncii - vývoj, uplatnenie, modifikácie a mechanizmy účinku. Stomatológ, roč. 18, 2008, č. 2, s. 3-12.
  31. Tuna, E. B.,Topçuoglu, N., Ilhan, B., Gençay, K., Kulekçi, G.: Staphylococcus aureus transmission through oronasal fistula in children with cleft lip and palate. Cleft Palate Craniofac. J., roč. 45, 2008, č. 5, s. 477-480. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Urbanová, W., Vaňková, Z., Koťová, M.: Incidence of the orofacial clefts in the Czech Republic in years 1994-2008. Bratislava Med. J., 2013 (v tisku). Přejít k původnímu zdroji...
  33. Urbanová, W., Koťová, M. Ortodontická léčba pacienta s obličejovým rozštěpem (1. část) Čes. Stomat., roč. 110, 2010, č. 1, s. 9-13. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Van der Velden, U., Winkelhoff, A. J., Abbas, F., De Graff, J.: The habitat of periodontopathic microorganisms. J. Clin. Periodontol., roč. 13, 1986, č. 3, s. 243-248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.