Čes. stomatol. Prakt. zub. lék. (Czech Dental Journal) 2018; 118(3): 59-67 | DOI: 10.51479/cspzl.2018.007
Vztah mezi kojením a výskytem závažného kazu raného dětství
- 1 Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno
- 2 Ústav patologické fyziologie LF MU, Brno
Úvod a cíl: Výsledky výzkumů a názory na kojení ve vztahu k rozvoji kazu raného dětství (ECC) jsou často kontroverzní. Cílem naší práce bylo analyzovat stav chrupu českých dětí s dočasnou denticí v závislosti na době, po kterou byly kojeny, na stravovacích návycích a na úrovni jejich orální hygieny.
Metody: Do této retrospektivní studie jsme zařadili 424 dětí české národnosti z Olomouckého a Jihomoravského kraje, jejichž rodiče podepsali informovaný souhlas a zúčastnili se dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval čtyři sady otázek zaměřených na anamnestická data, délku kojení, příjem slazených nápojů a orální hygienu dítěte. Podmínkou pro zařazení do studie bylo prořezání minimálně 16 dočasných a nepřítomnost stálého zubu u dítěte celkově zdravého (včetně absence nadváhy nebo obezity). U dětí jsme zaznamenali kpe index (kaz/výplň/extrahovaný zub) a stav gingivy. Hodnocení dat bylo provedeno s využitím statistického softwaru Statistica v. 13.2.
Výsledky: Mezi 230 chlapci a 194 dívkami průměrného věku 4,0 ± 1,1 let (± směrodatná odchylka) bylo 149 dětí s intaktní dočasnou denticí (kpe = 0) a 275 dětí se závažným ECC (sECC, kpe ≥ 6). U dětí se sECC rodiče v dotazníku častěji uvedli, že dítěti podávají slazené nápoje a začínají mu čistit zuby až od prvního roku věku, než rodiče dětí s intaktní denticí (89,9 % vs. 65,0 %, p < 0,0001, a 80,5 % vs. 40,7 %, p < 0,0001). Kojeno bylo celkem 90,7 % dětí, z toho 52,2 % déle než šest měsíců, a 5,6 % (23 dětí) dokonce déle než 24 měsíců. Po stratifikaci dětí do tří skupin podle doby, po kterou byly kojeny (I. skupina: ≤ 6, II. skupina: 6 a více až ≤ 24, III. skupina: > 24 měsíců), jsme nezaznamenali statisticky významný rozdíl v úrovni orální hygieny mezi dětmi v jednotlivých skupinách, ale v parametru podávání slazených nápojů ano (p < 0,05). Rodiče 77,3 % dětí ve III. skupině uvedli, že s čištěním zubů začali nejdříve po dovršení prvního roku života dítěte; 86,4 % z nich přitom podávalo svým dětem slazené nápoje, což sumárně odpovídá nejrizikovějšímu chování. Dále jsme zjistili, že děti ve II. skupině mají statisticky významně nižší riziko rozvoje sECC oproti dětem v I. skupině (p < 0,001) nebo dětem ve III. skupině (p < 0,01). Pomocí korelační matice jsme analyzovali chování rodičů a nalezli jsme behaviorální vzorec související s orálním zdravím jejich dětí.
Závěr: V etiopatogenezi ECC hraje roli mnoho faktorů; z našich výsledků se kojení dětí v rozmezí šest až 24 měsíců jeví jako protektivní faktor tohoto infekčního onemocnění. Podávání slazených nápojů a pozdní nástup orální hygieny jsme naopak asociovali se sECC. S kojením delším než dva roky je nejvíce spjato rizikové chování matek/osob pečujících o dítě, které může vést k rozvoji sECC.
Klíčová slova: kaz raného dětství; gingivitida; kpe index; kojení; mateřské mléko; orální hygiena; výživa; dočasná dentice
Relationship between Breastfeeding and Severe Early Childhood Caries
Introduction and aim: Results of research and opinions on breastfeeding in relation to the development of early childhood caries (ECC) are often controversial. The aim of this study was to analyze the state of teeth of Czech children with primary dentition depending on the time for which they were breastfed, eating habits and the level of their oral hygiene.
Methods: This retrospective study comprised 424 children of Czech nationality from the Olomouc and South Moravian regions, whose parents signed informed consent and participated in the questionnaire survey. The questionnaire contained four sets of questions focused on anamnestic data, duration of breastfeeding, intake of sweetened soft drinks and child's oral hygiene. A prerequisite for inclusion in the study was eruption of at least 16 primary and the absence of a permanent tooth in the generally healthy child (also without overweight or obesity). In children, we recorded dmft index (decay/missed/filled teeth) and gingival condition. Data evaluation was performed using statistical software Statistica v. 13.2.
Results: Of the total set of 424 children (230 boys and 194 girls; mean age ± standard deviation: 4.0 ± 1.1 years), 149 were children with intact primary dentition (dmft = 0) and 275 children with severe ECC (sECC, dmft ≥ 6). In children with sECC, the parents reported in the questionnaire that they served the children more often sweetened beverages and started cleaning their teeth at the age of one year versus the parents of children with the intact dentition (89.9% vs. 65.0%, p < 0.0001, and 80.5% vs. 40.7%, p < 0.0001). 90.7% of children were breastfed, 52.2% of them longer than six months and 5.6% (23 children) even longer than 24 months. After stratification of children to three groups according to the duration of breastfeeding (Group I: ≤ 6, Group II: 6 < and ≤ 24, Group III: > 24 months, no statistically significant difference in the level of oral hygiene in the children in the individual groups was recorded in contrast to the parameter of serving sweetened beverages (p < 0.05). Parents of 77.3% children in Group III reported they started cleaning their children's teeth only after one year of age; 86.4% of them served sweetened liquids to their children, this summarily corresponds to the most risk behavior. Further, we found that the children in Group II had statistically significantly lower risk of the sECC development than the children in Group I (p < 0.001) or children in Group III (p < 0.01). Behavior of parents was analyzed using a correlation matrix and a behavioral pattern related to oral health of their children was found.
Conclusion: Many factors play a role in the etiopathogenesis of ECC; our results suggest that breastfeeding of children in the duration of 6 to 24 months appears to be a protective factor for this infectious disease. On the contrary, serving sweetened drinks and late start of oral hygiene was associated with sECC. Breastfeeding longer than two years is connected with risk behavior of mothers/caregivers which can result in the development of sECC.
Keywords: early childhood caries; gingivitis; dmft index; breastfeeding; human milk; oral hygiene; diet; primary dentition
Zveřejněno: 1. září 2018 Zobrazit citaci
Reference
- American academy of pediatric dentistry. Definition of early childhood caries (ECC) [online]. 2008. [cit. 25.4.2018]. Dostupné z: http://www.mychildrensteeth.org/assets/2/7/D_ECC.pdf.
- American academy of pediatric dentistry. Policy on early child-hood caries (ECC): classifications, consequences, and preventive strategies [online]. 2016. [cit. 25.4.2018]. Dostupné z: http://www.aapd.org/media/Policies_Guidelines/P_ECCClassifications.pdf.
- Bhatia, S. K., et al.: Characteristics of child dental neglect: a systematic review. J. Dent., roč. 42, 2014, č. 3, s. 229-239.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Cui, L., et al.: Breastfeeding and early childhood caries: a meta-analysis of observational studies. Asia Pac. J. Clin. Nutr., roč. 26, 2017, č. 5, s. 867-880.
- Hooley, M., et al.: Parental influence and the development of dental caries in children aged 0-6 years: a systematic review of the literature. J. Dent., roč. 40, 2012, č. 5, s. 873-885.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Horta, B. L., de Sousa, B. A., de Mola, C. L.: Breastfeeding and neurodevelopmental outcomes. Curr. Opin. Clin. Nutr. Metab. Care, roč. 21, 2018, č. 3, s. 174-178.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Nelson, S., et al.: Do baby teeth really matter? Changing parental perception and increasing dental care utilization for young children. Contemp. Clin. Trials, roč. 59, 2017, s. 13-21.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Peres, K. G., et al.: Breastfeeding and oral health: evidence and methodological challenges. J. Dent. Res., roč. 97, 2018, č. 3, s. 251-258.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Peres, K. G., et al.: Impact of prolonged breastfeeding on dental varies: a population-based birth cohort study. Pediatrics, roč. 140, 2017, č. 1, e20162943.
Přejít k původnímu zdroji...
- Phantumvanit, P., et al.: WHO global consultation on public health intervention against early childhood caries. Community Dent. Oral. Epidemiol. [v tisku], 2018.
Přejít k původnímu zdroji...
- Prentice, S.: They are what you eat: can nutritional factors during gestation and early infancy modulate the neonatal immune response? Front. Immunol., roč. 8, 2017, s. 1641.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Rai, D., et al.: Longitudinal changes in lactoferrin concentrations in human milk: a global systematic review. Crit. Rev. Food Sci. Nutr., roč. 54, 2014, č. 12, s. 1539-1547.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Rai, N. K., Tiwari, T.: Parental factors influencing the development of early childhood carie s in developing nations: a systematic review. Front. Public Health, roč. 6, 2018, s. 64.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Richards, D.: Breastfeeding up to 12 months of age not associated with increased risk of caries. Evid. Based Dent., roč. 17, 2016, č. 3, s. 75-76.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Skaličková, S., et al.: Izolace a stanovení laktoferinu z lidských slin. Chem. Listy, roč. 108, 2014, č. 1, s. 56-63.
- Temples, H. S., et al.: Breastfeeding and growth of children in the peri/postnatal epigenetic twins study (PETS): theoretical epigenetic mechanisms. J. Hum. Lact., roč. 32, 2016, č. 3, s. 481-488.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Tham, R., et al.: Breastfeeding and the risk of dental caries: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr., roč. 104, 2015, č. S467, s. 62-84.
Přejít k původnímu zdroji...
- Thomaz, E. B. A. F., et al.: Breastfeeding versus bottle feeding on malocclusion in children: a meta-analysis study. J. Hum. Lact. [v tisku], 2018.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- World Health Organisation. Breastfeeding [online]. 2018. [cit. 25.4.2018]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/breastfeeding/en/.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.