Čes. stomatol. Prakt. zub. lék. (Czech Dental Journal) 2021; 121(1): 19-27 | DOI: 10.51479/cspzl.2021.003

KARIOGENNÍ MIKROFLÓRA U DĚTÍ S KAZEM ČASNÉHO DĚTSTVÍ A U JEJICH MATEK

Bartošová M., Kukletová M., Izakovičová Hollá L.
Stomatologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice u svaté Anny, Brno

Úvod a cíl práce: Zubní kaz v časném dětství (ECC) je definován jako přítomnost jedné nebo více kariézních lézí (nekavitovaných či kavitovaných) nebo výplně na kterémkoliv dočasném zubu nebo nepřítomnost zubu chybějícího pro kaz a jeho komplikace u dětí mladších než šest let. Na rozvoji ECC se podílejí kariogenní bakterie, mezi které řadíme Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. a také druhy Actinomyces. Počáteční fáze vzniku zubního kazu je spojena s přítomností viditelného zubního plaku na povrchu zubu a S. mutans v dutině ústní, přičemž pro adhezi bakterie S. mutans je nejrizikovější období mezi 19. a 31. měsícem - první infekční okno. Cílem naší práce bylo identifikovat kariogenní bakterie Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. a Actinomyces spp. u dětí postižených ECC a u jejich matek.

Metodika: Do studie bylo zahrnuto 80 párů matka/dítě (průměrný věk dítěte 3,8 let ± 1,14 SD). Děti byly vyšetřeny běžným způsobem na stomatologickém křesle za pomoci sondy, zrcátka a dobrého osvětlení. Stanovili jsme u nich kpe index zubů. U matek jsme zjišťovali věk, přítomnost povlaku, počet zubních kazů, výplní a extrahovaných zubů (má/nemá), preventivní prohlídky (chodí/nechodí) a to, zda u krmení olizuje dítěti lžičku nebo dudlík, který spadl na zem. Materiál pro vyšetření bakterií S. mutans, Lactobacillus spp. a Actinomyces spp. jsme získávali u dětí stěrem z povrchu kariézních zubů, u matek byl povlak stírán z povrchu všech zubů, vždy pomocí vatové sterilní štětičky. Odebrané vzorky byly vyhodnoceny pomocí testu CarioGene® (Protean s.r.o., Dobrá voda u Českých Budějovic, Česká republika) pro DNA diagnostiku kariogenních bakterií a byly statisticky zpracovány.

Výsledky: Přítomnost bakterie S. mutans byla zjištěna u 27 párů matka/dítě, negativní nález u obou byl prokázán ve 32 případech. Nepřítomnost Lactobacillus spp. u dítěte i u jeho matky byla zjištěna u 13 dvojic, pozitivní nález u obou byl ve 46 případech. Bakterie Actinomyces spp. byla detekována u matky i u jejího dítěte v 67 případech. Statisticky byla prokázána významná souvislost mezi přítomností bakterií S. mutans a Lactobacillus spp. u matky a jejího dítěte (p < 0,0001 a p < 0,00001). Po rozdělení na skupinu matek olizujících/neolizujících lžičku při krmení byly výsledky signifikantní pouze u matek z první skupiny (p < 0,001). V případě bakterie Actinomyces spp. nebyly výsledky statisticky významné (p > 0,05).

Závěr: Výsledky práce nasvědčují tomu, že zdrojem kariogenní infekce u dítěte je jeho matka. Za potenciální cesty přenosu infekce je pokládáno hlavně olizování lžičky při krmení dítěte.

Klíčová slova: ECC, Streptococcus mutans, Lactobacillus spp., Actinomyces spp.

CARIOGENIC MICROFLORA IN CHILDREN WITH EARLY CHILDHOOD CARIES AND THEIR MOTHERS

Aim: Early childhood caries (ECC) is defined as the presence of one or more carious lesions (noncavitated or cavitated) or filled tooth surfaces in any primary tooth or missing teeth (due to caries) in children below six years of age. Cariogenic oral bacteria Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. and Actinomyces spp. were found to be involved in the caries development. The early phase of the caries development is associated with the presence of visible plaque on the teeth surface and S. mutans occurrence in the oral cavity, with the most critical period for S. mutans colonization from 19-31 months of age. The aim of this study was to identify the cariogenic bacteria Streptococcus mutans, Lactobacillus spp., and Actinomyces spp. in children with early childhood caries and their mothers.

Methods: A total of 80 mother/child pairs (child mean age 3.8 years ± 1.14 SD) were included in the study. Children were orally examined in a dental chair using a probe, mirror and a good light source. In children, the dmft index was identified, in mothers, the age, the presence of plaque, the number of caries, fillings, extracted teeth, whether they visit their dentists regularly and whether they lick their children´s spoon or pacifier were determined. The dental plaque samples for the assessment of the presence of S. mutans, Lactobacillus spp. and Actinomyces spp. were taken from the surface of carious teeth in children and surface of all teeth in mothers, always using sterile cotton swabs. The presence of cariogenic bacteria was identified by the CarioGene® test (Protean s.r.o., Dobrá voda, Czech Republic) and the results were statistically evaluated.

Results: The presence of S. mutans was identified in 27 mother/child pairs, negative finding in both mother and child was found in 32 cases. The absence of Lactobacillus spp. in the children and their mothers was detected in 13 pairs, the positive finding in both in 46 cases. Actinomyces spp. was detected in both the child and mother in 67 cases. We demonstrated a significant relationship between the presence of S. mutans and Lactobacillus spp. in mothers and their children (p < 0.0001 and p < 0.00001). When mothers were split into the group who licked the spoon at feeding their and the group who did not, the results were significant only in mothers from the first group (p < 0.001). However, the results of Actinomyces spp. were not statistically significant (p > 0.05).

Conclusion: The results of the study demonstrated that the source of acquiring cariogenic bacteria in children suffering from ECC might be through mothers. The potential way of transmission may be licking the infant´s spoon.

Přijato: 12. únor 2021; Zveřejněno: 1. březen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bartošová M, Kukletová M, Izakovičová Hollá L. KARIOGENNÍ MIKROFLÓRA U DĚTÍ S KAZEM ČASNÉHO DĚTSTVÍ A U JEJICH MATEK. Čes. stomatol. Prakt. zub. lék. 2021;121(1):19-27. doi: 10.51479/cspzl.2021.003.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. American Academy of Pediatric Dentistry (AAPD). Definition of Early Childhood Caries (ECC). [cit. 15. 12. 2018]. Dostupné z: http://www.aapd.org/assets/1/7/d_ecc.pdf.
    2. Naidu R, Nunn J, Donnelly-Swift E. Oral health-related quality of life and early childhood caries among preschool children in Trinidad. BMC Oral Health. 2016; 16(1): 128. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Filstrup L, Briskie D, da Fonseca M, Lawrence L, Wandera A, Inglehart M. Early childhood caries and quality of life: child and parent perspectives. Pediatr Dent. 2003; 25(5): 31-440.
    4. Hajishengallis E, Parsaei Y, Klein MI, Koo H. Advances in the microbial etiology and pathogenesis of early childhood caries. Mol Oral Microbiol. 2017; 32(1): 24-34. doi: 10.1111/omi.12152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Lenčová E, Broukal Z. Prevalence zubního kazu u českých předškolních dětí. Čes Stomatol. 2012; 112(6): 168-172. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Handzel J. Prevence časného zubního kazu dítěte. Pediatrie pro praxi. 2008; 9(1): 61-62.
    7. Merglová V, Ivančaková R. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. 1. vydání. Praha: Česká stomatologická komora; 2009.
    8. LeResche L. Epidemiology of temporomandibular disorders: implications for the investigation of etiologic factors. Crit Rev Oral Biol Med. 1997; 8(3): 291-305. doi: 10.1177/10454411970080030401. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Featherstone J. Caries prevention and reversal based on the caries balance. Pediatr Dent. 2006; 28(2): 128-132.
    10. Axelsson, P. Chapter 2, Chapter 3. In: Axelsson, P. Diagnosis and risk prediction of dental caries. 2. vydání. Berlin: Quintessence; 2000, 43-86, 91-146.
    11. Parisotto T, Steiner-Oliveira C, Silva C, Rodrigues L, Nobre-dos-Santos M. Early childhood caries and mutans streptococci: a systematic review. Oral Health Prev Dent. 2010; 8(1): 59-70. Přejít na PubMed...
    12. Vachirarojpisan T, Shinada K, Kawaguchi Y, Laungwechakan P, Somkote T, Detsomboonrat P. Early childhood caries in children aged 6-19 months. Community Dent Oral Epidemiol. 2004; 32: 133-142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Xu H, Hao W, Zhou Q, et al. Plaque bacterial microbiome diversity in children younger than 30 months with or without caries prior to eruption of second primary molars. PLoS ONE. 2014;9:(2). doi: 10.1371/journal.pone.0089269. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Mosci F, Perito S, Bassa S, Capuano A, Marconi P. The role of Streptococcus mutans in human caries. Minerva Stomatol. 1990; 39(5): 413-429. Přejít na PubMed...
    15. Cvitkovitch D. Genetic competence and transformation in oral streptococci. Crit Rev Oral Biol Med. 2001; 12(3): 217-243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Loesche W. Role of Streptococcus mutans in human dental decay. Microbiol Rev. 1986; 50(4): 353-380. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Torrey J, Reese K. Initial aerobic flora of newborn infants. Am J Dis Child. 1944; 67: 89-99. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Thakur R, Singh M, Chaudhary S, Manuja N. Effect of mode of delivery and feeding practices on acquisition of oral Streptococcus mutans in infants. Int J Paediatr Dent. 2012; 22(3): 197-202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Pattanaporn K, Saraithong P, Khongkhunthian S, et al. Mode of delivery, mutans streptococci colonization, and early childhood caries in three- to five-year-old Thai children. Community Dent Oral Epidemiol. 2013; 41(3): 212-223. doi: 10.1111/cdoe.12013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Caufield P, Cutter G, Dasanayake A. Initial acquisition of mutans streptococci by infant: evidence for a window of infectivity. J Dent Res. 1993; 72: 37-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Milgrom P, Riedy C, Weinstein P, Tanner A, Manibusan L, Bruss J. Dental caries and its relationship to bacterial infection, hypoplasia, diet and oral hygiene in 6- to 36-month-old children. Community Dent Oral Epidemiol. 2000; 28: 295-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Nogueira RD, Sesso ML, Borges MC, Mattos-Graner RO, Smith DJ, Ferriani VP. Salivary IgA antibody responses to Streptococcus mitis and Streptococcus mutans in preterm and fullterm newborn children. Arch Oral Biol. 2012; 57: 647-653. doi: 10.1016/j.archoralbio.2011.11.011 PubMed: 22169809. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Gomez A, Nelson KE. The oral microbiome of children: Development, disease and implications beyond oral health. Microb Ecol. 2017; 73: 492-503. doi:10.1007/s00248-16-0854-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kukletová M, Izakovičová Hollá L, Broukal Z, Musilová K, Kukla L. Vztah mezi ukazateli orálního zdraví u 13-15letých dětí skupiny ELSPAC Brno a stupněm vzdělání jejich rodičů. Čes Stomatol. 2013; 113(1): 8-13. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Chaffee BW, Gansky SA, Weintraub JA, Featherstone JDB, Ramos-Gomez FJ. Maternal oral bacterial levels predict early childhood caries development. J Dent Res. 2014; 93(3): 238-244. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Vadiakas G. Case definition, aetiology and risk assessment of early childhood caries (ECC): A revisited review. Eur Arch Paediatr Dent. 2008; 9(3): 114-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Mitchell S, Ruby J, Moser S, Momeni S, Smith A, Osgood R, Litaker M, Childers N. Maternal transmission of mutans Streptococci in severe-early childhood caries. Pediatr Dent. 2009; 31(3): 193-201.
    28. Mattos-Graner RQ, Li Y, Caufield PW, Duncan M, Smith DJ. Genotypic diversity of mutans streptococci in Brazilian nursery children suggests horizontal transmission. J Clin microbiol. 2001; 39: 2313-2316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Tedjosasongk U, Kozai K. Initial acquisition and transmission of mutans streptoccoci in children at day nursery. J Dent Child. 2002; 69: 284-288, 234-235.
    30. Douglass JM, Li Y, Tinaoff N. Association of mutans streptococci between caregivers and their children. Pediatr Dent. 2008; 30: 375-387.
    31. Loe H, Silness J. Periodontal disease in pregnancy. Prevalence and severity. Acta Odontol Scand. 1963; 21: 533-551. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Milnes A, Bowden G. The microflora associated with developing lesions of nursing caries. Caries Res. 1985; 19(4): 289-297. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Macpherson L, MacFarlane T, Stephen K. An intra-oral appliance study of the plaque microflora associated with early enamel demineralization. J Dent Res. 1990; 69(11): 1712-1716. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. van Houte J, Gibbs G, Butera C. Oral flora of children with "nursing bottle caries". J Dent Res. 1982; 61(2): 382-385. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Berkowitz R, Turner J, Hughes C. Microbial characteristics of the human dental caries associated with prolonged bottle-feeding. Arch Oral Biol. 1984; 29(11): 949-951. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Boue D, Armau E, Tiraby G. A bacteriological study of rampant caries in children. J Dent Res. 1987; 66(1): 23-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Xiao J, Grier A, Faustoferri RC, et al. Association between oral candida and bacteriome in children with severe ECC. J Dent Res. 2018; 97(13): 1468-1476. doi: 10.1177/0022034518790941. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Liu Y, Zou J, Shang R, Zhou XD. Genotypic diversity of Streptococcus mutans in 3- to 4-year-old Chinese nursery children suggests horizontal transmission. Arch Oral Biol. 2007; 52(9): 876-881. doi: 10.1016/j.archoralbio.2007.03.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Lembo FL, Longo PL, Ota-Tsuzuki C, Rodrigues CR, Mayer MP. Genotypic and phenotypic analysis of Streptococcus mutans from different oral cavity sites of caries-free and caries-active children. Oral Microbiol Immunol. 2007; 22(5): 313-319. doi: 10.1111/j.1399-302X.2007.00361.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Nyvad B, Crielaard W, Mira A, Takahashi N, Beighton D. Dental caries from a molecular microbiological perspective. Caries Res. 2013; 47(2): 89-102. doi: 10.1159/000345367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Takahashi N, Yamada T. Glucose and lactate metabolism by Actinomyces naeslundii. Crit Rev Oral Biol Med. 1999; 10(4): 487-503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Takahashi N, Washio J, Mayanagi G. Metabolomic approach to oral biofilm characterization - A future direction of biofilm research. J Oral Biosci. 2012; 54: 138-143. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Dige I, Raarup M, Nyengaard J, Kilian M, Nyvad B. Actinomyces naeslundii in initial dental biofilm formation. Microbiology. 2009; 155(7): 2116-2126. doi: 10.1099/mic.0.027706-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Dige I, Nilsson H, Kilian M, Nyvad B. In situ identification of streptococci and other bacteria in initial dental biofilm by confocal laser scanning microscopy and fluorescence in situ hybridization. Eur J Oral Sci. 2007; 115(6): 459-467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Milén A, Tala H. Social inequity in oral health - a newly awakened problem. Proc Finn Dent Soc. 1986; 82(5-6): 260-266. Přejít na PubMed...
    46. Tanner A, Mathney J, Kent R, et al. Cultivable anaerobic microbiota of severe early childhood caries. J Clin Microbiol. 2011; 49(4): 1464-1474. doi: 10.1128/JCM.02427-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Tang G, Yip H, Samaranayake L, Luo G, Lo E, Teo C. Actinomyces spp. in supragingival plaque of ethnic Chinese preschool children with and without active dental caries. Caries Res. 2003; 37(5): 381-390. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Aas J, Griffen A, Dardis S, Lee AM, Olsen I, Dewhirst FE, Leys EJ, Paster BJ. Bacteria of dental caries in primary and permanent teeth in children and young adults. J Clin Microbiol. 2008; 46(4): 1407-1417. doi: 10.1128/JCM.01410-07. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Lencová E, Pikhart H, Broukal Z, Tsakos G. Relationship between parental locus of control and caries experience in preschool children - cross-sectional survey. BMC Public Health. 2008; 8(1). doi: 10.1186/1471-2458-8-208. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Bartosova M, Svetlak M, Kukletova M, Borilova Linhartova P, Dusek L. Emotional stimuli candidates for behavioural intervention in the prevention of early childhood caries: a pilot study. BMC Oral Health. 2019; 19(1): 33. doi: 10.1186/s12903-019-0718-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah